Zajímá vás téma luxusního eskortu? Jaká je to práce a co obnáší? Jaké jsou její rizika? Studentka Alex na tyto otázky odpovídá v e-mailovém rozhovoru.

Kolik ti je a co jinak děláš?
Je mi 22, jsem studentka a po večerech pracuji jako luxusní eskort. Přes den jsem k nerozeznání od svých vrstevníků, nosím například batoh a martensky. Večer se oblékám adekvátně k návštěvám luxusních restaurací.

Jak dlouho pracuješ jako eskort?
Oficiálně měsíc, i když mi to přijde už mnohem déle.

Jak ses vůbec dostala k takové práci?
Vždy mne takový sex přitahoval. Jako teenager jsem byla sexem doslova fascinována- samozřejmě, kdo nebyl. Zajímá mě ta psychologie za tím. Jak lehce se člověk vyspí s někým cizím a třeba nepřitažlivým? Nikdy mě příliš nezajímaly pocity kolem sexu; ani jsem si samotný akt nijak neužívala. Připadalo mi to všechno strašně barbarské a pudové, nyní na to mám trochu jiný pohled.

Téma sexu za peníze mě vždy zajímalo. Četla jsem blogy holek, které pracovaly jako eskort a moje představy tím dostaly jasnějších tvarů. Díky škole jsem se přestěhovala od rodiny do jiné země, žiju sama a mám svou svobodu. Užívala jsem si náhodný sex, přestože jsem si za něj nikdy nenechala zaplatit. Pochopila jsem, že do vašeho sexuálního života nikomu nic není. Se svými myšlenkami ohledně placeného sexu jsem se jednou svěřila kamarádce, která měla ve městě několik známých striptérek a sama se dala na luxusní eskort. Její nadšení zlákalo i mě.

Svěřuješ se se svou prací někomu?
Dvěma kamarádkám; jedna je právě tou, která mě „nalákala“ a druhá sice v tomto odvětví nepracuje, ale vždy byla mou podporou. Nesvěřovat se nikomu ohledně mé práce je mou volbou, nikoliv nutností. Snažím se nemíchat svůj život se svou prací.

Jak myslíš, že by reagovala rodina?
Můj otec vždy kladl důraz na vzdělání a stejně tak mne naučil se na všechno ptát. Díky tomu jsem nejspíše tak nezávislá. Moje matka mne vždy podporovala ve všech dobrých i špatných rozhodnutích, která jsem za svůj dosavadní život udělala. Můj nevlastní otec se angažuje v politice, je počítačovým odborníkem a investičním bankéřem. Pravděpodobně je jediným rodinným příslušníkem, ke kterému jsem opravdu upřímná.

Nikdy bych jim o své práci neřekla. Jak jsem už zmínila, snažím se držet práci a svůj život odděleně. Je něco jiného svěřit se kamarádovi, nebo rodičům, kteří vám celé dětství utírali zadek a učili vás mluvit.

Jak vypadá tvůj běžný den?
Obvykle vstanu a jdu do školy. Studuji poslední ročník, takže mám minimálně dvě hodiny každý den, kromě pátku. Moje pracovní doba začíná kolem šesté a končí ve dvanáct, to znamená, že první schůzku mohu mít v šest a poslední ve dvanáct. Domů se nedostávám dříve než v jednu nebo ve dvě, záleží na klientovi, kde bydlí a co chce. Mám ráda, když pracuji ve dny, kdy mám školu, nenarušuje mi to pak plány na víkend.

Klient, kterého mám dnes, si přál večeři na sedm, což znamená, že mě auto agentury vyzvedne v šest třicet. Budu na sobě mít dlouhou přilnavou šedou sukni, černý top a koženou bundu. U většiny klientů se mohu obléknout tak, jak chci já, což je skvělé, protože se budu cítit pohodlně. Samozřejmě nemohu nosit oblečení, které by mi neslušelo nebo běžné oblečení jako džíny, i kdyby byly přiléhavé.

V klientově apartmá jej políbím na přivítanou a vezmu si obálku s penězi, která leží na stolku. Zavolám řidiči, aby věděl, že jsem v pořádku a aby mne vyzvedl přesně za pět hodin. Pak jdeme na večeři. Přestože jsem říkala, že odděluji práci a realitu, na nic si nehraji- stále jsem studentka a stále miluji sushi. Proto mě bere do japonské restaurace. Nemám problém s klienty komunikovat, obvykle jsou chytří a na úrovni. Nechávám je mluvit, abych je lépe poznala. Často se ale ptají na mne, v tom případě jim dávám částečně pravdivé a částečně lživé informace. Například lžu o místech, ale mluvím pravdu o svých názorech. Na veřejnosti se nedotýkáme, na okolí působíme spíš jako například muž s dcerou starého přítele.

V jeho bytě si pak dáme sklenku vína. První dotek nechávám na klientovi, někteří z nich mají rádi věci pod kontrolou a já nemám problém hrát podřízenou roli. Spousta z nich potěší maličkosti, jakou je třeba nahá atraktivní žena. Ti, kteří mají speciální požadavky, si o ně obvykleřeknou- už jsem na klienty močila, mrskala je rákoskou, nechala se fackovat, nechala se dusit penisem, ať už jejich, nebo plastovým, ale vždy se mě musí nejprve zeptat. Není čas na čtení myšlenek. Pak se každý zvlášť osprchujeme a ležíme v posteli a probíráme třeba klientovu práci. Někdy jej masíruji. Až mi zavolá řidič, že dorazil, políbím jej na rozloučenou.

Co je na tvé práci nejlepší a co nejhorší?
Nejlepší? Nejlepší je okamžité uspokojení. Tím myslím peníze, komplimenty, protože muži jsou gentlemani a myslím tím i sex, bez jakýchkoliv emocionálních zábran nebo trapné konverzace.

Stane se, že tě klient přitahuje? A ovlivňuje to tvoji práci?
Nikdy se mi nic takového nestalo. Ostatně by to bylo neprofesionální. Sex je skvělý právě díky tomu, že vím, že je to práce, přestože si ji velmi užívám. Pokud by to byli muži, se kterými bych normálně chtěla sex, byla bych sobecká.

Má tvoje práce nějaké hranice? Co děláš ráda a co naopak ne?
Myslím, že jsem velmi otevřená, nevadí mi být dominantní ani být ovládána. Nemám problém s tělními tekutinami, nedělá mi problém zanechat šrám bičem, způsobit popáleninu. Miluji líbání a orgasmus. Užívám si to.

Spousta klientů mi nabízí drogy. Nemám nic proti alkoholu, ale odmítám kokain, extázi i marihuanu. Některé holky v agentuře to berou jen proto, aby odvedly svou pozornost od nechutného klienta. Já potřebuji mít čistou hlavu.

Máš přítele? Pokud ano, jak dokážeš oddělit jeho od své práce? Pokud ne, chodíš na rande?
Můj přítel o ničem neví. Ví, že mě to láká, ale nemá tušení, že to opravdu dělám.

To je zatím můj největší problém. Moji klienti někdy nazývají to, co spolu děláme, jako milování, s čímž nesouhlasím, přestože jim to nikdy přímo neříkám. Můj přítel by se s tím nikdy nesmířil a já to naprosto chápu.

Ukrýt svou práci před ním je poměrně těžké. Mám ještě jednu práci, na kterou se vymlouvám, pokud potřebuji odejít. Také se snažím, aby klienti nenechali žádné stopy na mém těle. Naštěstí vše dokážu vyřídit přes textové zprávy. Jakkoliv to zní perverzně, myslím si, že jsem díky tomu, co dělám, lepší přítelkyní. Jsem více pozorná k jeho potřebám, méně sobecká, částečně díky pocitu viny.

Záleží také na tom, jak dlouho toto dokážu udržet. Zatím to je jen měsíc, a pokud bych se rozhodla pokračovat po promoci, řekla bych mu to. Jestli se cítím jako kurva? Jistě. Udělám s tím něco? Ne. Asi jsem na tom špatně s morálkou, ale je to jen vztah a nikdo si nemůže dělat nároky na mé tělo. Pokud bych si musela vybrat, samozřejmě bych si vybrala svého přítele.

Myslíš, že tohle zvládneš delší dobu?
Ne. Nemám to zapotřebí. Jsem v tom dobrá, ale také jsem dobrá ve spoustě dalších věcí. Chci se stát spisovatelkou a živit se psaním. Až se svou prací skončím, skončím s tím nadobro.Zajímá vás téma luxusního eskortu? Jaká je to práce a co obnáší? Jaké jsou její rizika? Studentka Alex na tyto otázky odpovídá v e-mailovém rozhovoru.

Kolik ti je a co jinak děláš?
Je mi 22, jsem studentka a po večerech pracuji jako luxusní eskort. Přes den jsem k nerozeznání od svých vrstevníků, nosím například batoh a martensky. Večer se oblékám adekvátně k návštěvám luxusních restaurací.

Jak dlouho pracuješ jako eskort?
Oficiálně měsíc, i když mi to přijde už mnohem déle.

Jak ses vůbec dostala k takové práci?
Vždy mne takový sex přitahoval. Jako teenager jsem byla sexem doslova fascinována- samozřejmě, kdo nebyl. Zajímá mě ta psychologie za tím. Jak lehce se člověk vyspí s někým cizím a třeba nepřitažlivým? Nikdy mě příliš nezajímaly pocity kolem sexu; ani jsem si samotný akt nijak neužívala. Připadalo mi to všechno strašně barbarské a pudové, nyní na to mám trochu jiný pohled.

Téma sexu za peníze mě vždy zajímalo. Četla jsem blogy holek, které pracovaly jako eskort a moje představy tím dostaly jasnějších tvarů. Díky škole jsem se přestěhovala od rodiny do jiné země, žiju sama a mám svou svobodu. Užívala jsem si náhodný sex, přestože jsem si za něj nikdy nenechala zaplatit. Pochopila jsem, že do vašeho sexuálního života nikomu nic není. Se svými myšlenkami ohledně placeného sexu jsem se jednou svěřila kamarádce, která měla ve městě několik známých striptérek a sama se dala na luxusní eskort. Její nadšení zlákalo i mě.

Svěřuješ se se svou prací někomu?
Dvěma kamarádkám; jedna je právě tou, která mě „nalákala“ a druhá sice v tomto odvětví nepracuje, ale vždy byla mou podporou. Nesvěřovat se nikomu ohledně mé práce je mou volbou, nikoliv nutností. Snažím se nemíchat svůj život se svou prací.

Jak myslíš, že by reagovala rodina?
Můj otec vždy kladl důraz na vzdělání a stejně tak mne naučil se na všechno ptát. Díky tomu jsem nejspíše tak nezávislá. Moje matka mne vždy podporovala ve všech dobrých i špatných rozhodnutích, která jsem za svůj dosavadní život udělala. Můj nevlastní otec se angažuje v politice, je počítačovým odborníkem a investičním bankéřem. Pravděpodobně je jediným rodinným příslušníkem, ke kterému jsem opravdu upřímná.

Nikdy bych jim o své práci neřekla. Jak jsem už zmínila, snažím se držet práci a svůj život odděleně. Je něco jiného svěřit se kamarádovi, nebo rodičům, kteří vám celé dětství utírali zadek a učili vás mluvit.

Jak vypadá tvůj běžný den?
Obvykle vstanu a jdu do školy. Studuji poslední ročník, takže mám minimálně dvě hodiny každý den, kromě pátku. Moje pracovní doba začíná kolem šesté a končí ve dvanáct, to znamená, že první schůzku mohu mít v šest a poslední ve dvanáct. Domů se nedostávám dříve než v jednu nebo ve dvě, záleží na klientovi, kde bydlí a co chce. Mám ráda, když pracuji ve dny, kdy mám školu, nenarušuje mi to pak plány na víkend.

Klient, kterého mám dnes, si přál večeři na sedm, což znamená, že mě auto agentury vyzvedne v šest třicet. Budu na sobě mít dlouhou přilnavou šedou sukni, černý top a koženou bundu. U většiny klientů se mohu obléknout tak, jak chci já, což je skvělé, protože se budu cítit pohodlně. Samozřejmě nemohu nosit oblečení, které by mi neslušelo nebo běžné oblečení jako džíny, i kdyby byly přiléhavé.

V klientově apartmá jej políbím na přivítanou a vezmu si obálku s penězi, která leží na stolku. Zavolám řidiči, aby věděl, že jsem v pořádku a aby mne vyzvedl přesně za pět hodin. Pak jdeme na večeři. Přestože jsem říkala, že odděluji práci a realitu, na nic si nehraji- stále jsem studentka a stále miluji sushi. Proto mě bere do japonské restaurace. Nemám problém s klienty komunikovat, obvykle jsou chytří a na úrovni. Nechávám je mluvit, abych je lépe poznala. Často se ale ptají na mne, v tom případě jim dávám částečně pravdivé a částečně lživé informace. Například lžu o místech, ale mluvím pravdu o svých názorech. Na veřejnosti se nedotýkáme, na okolí působíme spíš jako například muž s dcerou starého přítele.

V jeho bytě si pak dáme sklenku vína. První dotek nechávám na klientovi, někteří z nich mají rádi věci pod kontrolou a já nemám problém hrát podřízenou roli. Spousta z nich potěší maličkosti, jakou je třeba nahá atraktivní žena. Ti, kteří mají speciální požadavky, si o ně obvykleřeknou- už jsem na klienty močila, mrskala je rákoskou, nechala se fackovat, nechala se dusit penisem, ať už jejich, nebo plastovým, ale vždy se mě musí nejprve zeptat. Není čas na čtení myšlenek. Pak se každý zvlášť osprchujeme a ležíme v posteli a probíráme třeba klientovu práci. Někdy jej masíruji. Až mi zavolá řidič, že dorazil, políbím jej na rozloučenou.

Co je na tvé práci nejlepší a co nejhorší?
Nejlepší? Nejlepší je okamžité uspokojení. Tím myslím peníze, komplimenty, protože muži jsou gentlemani a myslím tím i sex, bez jakýchkoliv emocionálních zábran nebo trapné konverzace.

Stane se, že tě klient přitahuje? A ovlivňuje to tvoji práci?
Nikdy se mi nic takového nestalo. Ostatně by to bylo neprofesionální. Sex je skvělý právě díky tomu, že vím, že je to práce, přestože si ji velmi užívám. Pokud by to byli muži, se kterými bych normálně chtěla sex, byla bych sobecká.

Má tvoje práce nějaké hranice? Co děláš ráda a co naopak ne?
Myslím, že jsem velmi otevřená, nevadí mi být dominantní ani být ovládána. Nemám problém s tělními tekutinami, nedělá mi problém zanechat šrám bičem, způsobit popáleninu. Miluji líbání a orgasmus. Užívám si to.

Spousta klientů mi nabízí drogy. Nemám nic proti alkoholu, ale odmítám kokain, extázi i marihuanu. Některé holky v agentuře to berou jen proto, aby odvedly svou pozornost od nechutného klienta. Já potřebuji mít čistou hlavu.

Máš přítele? Pokud ano, jak dokážeš oddělit jeho od své práce? Pokud ne, chodíš na rande?
Můj přítel o ničem neví. Ví, že mě to láká, ale nemá tušení, že to opravdu dělám.

To je zatím můj největší problém. Moji klienti někdy nazývají to, co spolu děláme, jako milování, s čímž nesouhlasím, přestože jim to nikdy přímo neříkám. Můj přítel by se s tím nikdy nesmířil a já to naprosto chápu.

Ukrýt svou práci před ním je poměrně těžké. Mám ještě jednu práci, na kterou se vymlouvám, pokud potřebuji odejít. Také se snažím, aby klienti nenechali žádné stopy na mém těle. Naštěstí vše dokážu vyřídit přes textové zprávy. Jakkoliv to zní perverzně, myslím si, že jsem díky tomu, co dělám, lepší přítelkyní. Jsem více pozorná k jeho potřebám, méně sobecká, částečně díky pocitu viny.

Záleží také na tom, jak dlouho toto dokážu udržet. Zatím to je jen měsíc, a pokud bych se rozhodla pokračovat po promoci, řekla bych mu to. Jestli se cítím jako kurva? Jistě. Udělám s tím něco? Ne. Asi jsem na tom špatně s morálkou, ale je to jen vztah a nikdo si nemůže dělat nároky na mé tělo. Pokud bych si musela vybrat, samozřejmě bych si vybrala svého přítele.

Myslíš, že tohle zvládneš delší dobu?
Ne. Nemám to zapotřebí. Jsem v tom dobrá, ale také jsem dobrá ve spoustě dalších věcí. Chci se stát spisovatelkou a živit se psaním. Až se svou prací skončím, skončím s tím nadobro.Zajímá vás téma luxusního eskortu? Jaká je to práce a co obnáší? Jaké jsou její rizika? Studentka Alex na tyto otázky odpovídá v e-mailovém rozhovoru.

Kolik ti je a co jinak děláš?
Je mi 22, jsem studentka a po večerech pracuji jako luxusní eskort. Přes den jsem k nerozeznání od svých vrstevníků, nosím například batoh a martensky. Večer se oblékám adekvátně k návštěvám luxusních restaurací.

Jak dlouho pracuješ jako eskort?
Oficiálně měsíc, i když mi to přijde už mnohem déle.

Jak ses vůbec dostala k takové práci?
Vždy mne takový sex přitahoval. Jako teenager jsem byla sexem doslova fascinována- samozřejmě, kdo nebyl. Zajímá mě ta psychologie za tím. Jak lehce se člověk vyspí s někým cizím a třeba nepřitažlivým? Nikdy mě příliš nezajímaly pocity kolem sexu; ani jsem si samotný akt nijak neužívala. Připadalo mi to všechno strašně barbarské a pudové, nyní na to mám trochu jiný pohled.

Téma sexu za peníze mě vždy zajímalo. Četla jsem blogy holek, které pracovaly jako eskort a moje představy tím dostaly jasnějších tvarů. Díky škole jsem se přestěhovala od rodiny do jiné země, žiju sama a mám svou svobodu. Užívala jsem si náhodný sex, přestože jsem si za něj nikdy nenechala zaplatit. Pochopila jsem, že do vašeho sexuálního života nikomu nic není. Se svými myšlenkami ohledně placeného sexu jsem se jednou svěřila kamarádce, která měla ve městě několik známých striptérek a sama se dala na luxusní eskort. Její nadšení zlákalo i mě.

Svěřuješ se se svou prací někomu?
Dvěma kamarádkám; jedna je právě tou, která mě „nalákala“ a druhá sice v tomto odvětví nepracuje, ale vždy byla mou podporou. Nesvěřovat se nikomu ohledně mé práce je mou volbou, nikoliv nutností. Snažím se nemíchat svůj život se svou prací.

Jak myslíš, že by reagovala rodina?
Můj otec vždy kladl důraz na vzdělání a stejně tak mne naučil se na všechno ptát. Díky tomu jsem nejspíše tak nezávislá. Moje matka mne vždy podporovala ve všech dobrých i špatných rozhodnutích, která jsem za svůj dosavadní život udělala. Můj nevlastní otec se angažuje v politice, je počítačovým odborníkem a investičním bankéřem. Pravděpodobně je jediným rodinným příslušníkem, ke kterému jsem opravdu upřímná.

Nikdy bych jim o své práci neřekla. Jak jsem už zmínila, snažím se držet práci a svůj život odděleně. Je něco jiného svěřit se kamarádovi, nebo rodičům, kteří vám celé dětství utírali zadek a učili vás mluvit.

Jak vypadá tvůj běžný den?
Obvykle vstanu a jdu do školy. Studuji poslední ročník, takže mám minimálně dvě hodiny každý den, kromě pátku. Moje pracovní doba začíná kolem šesté a končí ve dvanáct, to znamená, že první schůzku mohu mít v šest a poslední ve dvanáct. Domů se nedostávám dříve než v jednu nebo ve dvě, záleží na klientovi, kde bydlí a co chce. Mám ráda, když pracuji ve dny, kdy mám školu, nenarušuje mi to pak plány na víkend.

Klient, kterého mám dnes, si přál večeři na sedm, což znamená, že mě auto agentury vyzvedne v šest třicet. Budu na sobě mít dlouhou přilnavou šedou sukni, černý top a koženou bundu. U většiny klientů se mohu obléknout tak, jak chci já, což je skvělé, protože se budu cítit pohodlně. Samozřejmě nemohu nosit oblečení, které by mi neslušelo nebo běžné oblečení jako džíny, i kdyby byly přiléhavé.

V klientově apartmá jej políbím na přivítanou a vezmu si obálku s penězi, která leží na stolku. Zavolám řidiči, aby věděl, že jsem v pořádku a aby mne vyzvedl přesně za pět hodin. Pak jdeme na večeři. Přestože jsem říkala, že odděluji práci a realitu, na nic si nehraji- stále jsem studentka a stále miluji sushi. Proto mě bere do japonské restaurace. Nemám problém s klienty komunikovat, obvykle jsou chytří a na úrovni. Nechávám je mluvit, abych je lépe poznala. Často se ale ptají na mne, v tom případě jim dávám částečně pravdivé a částečně lživé informace. Například lžu o místech, ale mluvím pravdu o svých názorech. Na veřejnosti se nedotýkáme, na okolí působíme spíš jako například muž s dcerou starého přítele.

V jeho bytě si pak dáme sklenku vína. První dotek nechávám na klientovi, někteří z nich mají rádi věci pod kontrolou a já nemám problém hrát podřízenou roli. Spousta z nich potěší maličkosti, jakou je třeba nahá atraktivní žena. Ti, kteří mají speciální požadavky, si o ně obvykleřeknou- už jsem na klienty močila, mrskala je rákoskou, nechala se fackovat, nechala se dusit penisem, ať už jejich, nebo plastovým, ale vždy se mě musí nejprve zeptat. Není čas na čtení myšlenek. Pak se každý zvlášť osprchujeme a ležíme v posteli a probíráme třeba klientovu práci. Někdy jej masíruji. Až mi zavolá řidič, že dorazil, políbím jej na rozloučenou.

Co je na tvé práci nejlepší a co nejhorší?
Nejlepší? Nejlepší je okamžité uspokojení. Tím myslím peníze, komplimenty, protože muži jsou gentlemani a myslím tím i sex, bez jakýchkoliv emocionálních zábran nebo trapné konverzace.

Stane se, že tě klient přitahuje? A ovlivňuje to tvoji práci?
Nikdy se mi nic takového nestalo. Ostatně by to bylo neprofesionální. Sex je skvělý právě díky tomu, že vím, že je to práce, přestože si ji velmi užívám. Pokud by to byli muži, se kterými bych normálně chtěla sex, byla bych sobecká.

Má tvoje práce nějaké hranice? Co děláš ráda a co naopak ne?
Myslím, že jsem velmi otevřená, nevadí mi být dominantní ani být ovládána. Nemám problém s tělními tekutinami, nedělá mi problém zanechat šrám bičem, způsobit popáleninu. Miluji líbání a orgasmus. Užívám si to.

Spousta klientů mi nabízí drogy. Nemám nic proti alkoholu, ale odmítám kokain, extázi i marihuanu. Některé holky v agentuře to berou jen proto, aby odvedly svou pozornost od nechutného klienta. Já potřebuji mít čistou hlavu.

Máš přítele? Pokud ano, jak dokážeš oddělit jeho od své práce? Pokud ne, chodíš na rande?
Můj přítel o ničem neví. Ví, že mě to láká, ale nemá tušení, že to opravdu dělám.

To je zatím můj největší problém. Moji klienti někdy nazývají to, co spolu děláme, jako milování, s čímž nesouhlasím, přestože jim to nikdy přímo neříkám. Můj přítel by se s tím nikdy nesmířil a já to naprosto chápu.

Ukrýt svou práci před ním je poměrně těžké. Mám ještě jednu práci, na kterou se vymlouvám, pokud potřebuji odejít. Také se snažím, aby klienti nenechali žádné stopy na mém těle. Naštěstí vše dokážu vyřídit přes textové zprávy. Jakkoliv to zní perverzně, myslím si, že jsem díky tomu, co dělám, lepší přítelkyní. Jsem více pozorná k jeho potřebám, méně sobecká, částečně díky pocitu viny.

Záleží také na tom, jak dlouho toto dokážu udržet. Zatím to je jen měsíc, a pokud bych se rozhodla pokračovat po promoci, řekla bych mu to. Jestli se cítím jako kurva? Jistě. Udělám s tím něco? Ne. Asi jsem na tom špatně s morálkou, ale je to jen vztah a nikdo si nemůže dělat nároky na mé tělo. Pokud bych si musela vybrat, samozřejmě bych si vybrala svého přítele.

Myslíš, že tohle zvládneš delší dobu?
Ne. Nemám to zapotřebí. Jsem v tom dobrá, ale také jsem dobrá ve spoustě dalších věcí. Chci se stát spisovatelkou a živit se psaním. Až se svou prací skončím, skončím s tím nadobro.